Zákon a pořádek: Útvar pro zvláštní oběti

Možná vůbec nejlepší kriminální seriál, jaký znám a ze kterého je kvalita a věrohodnost doslova cítit na sto honů. Docela dobře chápu, že někomu mohou připadat seriály z řady L&O studené jako psí čumák; já jen říkám, ať se jdou bodnout všechny „originální“ kriminálky v čele (především) s CSI a Monkem (ach, jak já nesnáším Monka!). Před spoustou „udělátek“ a geniální myslí dávám přednost sehranému týmu, kde každý má své místo, poctivé práci vyšetřovatelů, studené až nepříjemné atmosféře (IMHO to tak má být, jde totiž o sexuálně motivované vraždy a další zločiny) a napětí ve vzduchu. Elliot a Olivia jsou fakt v pohodě, přičemž se jedná pouze o jeden z několika mála případů, kde mi nevadí žena v roli hlavní vyšetřovatelky. Do moderních kriminálek jsou často obsazovány ženy pouze proto, že jsou nějakým způsobem sexy a současně mají představovat doslova objekt touhy nějaké mužské postavy, diváka nebo obou najednou. Jasně, Olivia je kus pěkné ženské a má poutat pozornost mužské části publika, současně zde však má nezastupitelné místo – ženský pohled a přístup je v mnoha případech přímo vyžadován, což se rozhodně nedá říci o kvantu jiných kriminálek. A jen tak mimochodem, CSI mám sem tam docela rád ;-). (08.07.2012)

Možná ještě lepší než Zločinné úmysly. Detektivové sice nemají tak velké charizma a jejich postavy nejsou tak psychologicky propracované jak ty v Zločinných úmyslech, nicméně tento seriál má velký mysteriozní nádech a místy temnou atmosféru a hlavně i dost dobře zvládnuté akce...a to se na televizní seriál opravdu cení!!! (12.10.2009)

Na tenhle seriál se dá dívat celé věky a nikdy se neomrzí. Nikdy jsem nebyla seriálový fanoušek, zoufale jsem se nudila už po několika dílech. Až do chvíle, než jsem asi před patnácti lety objevila Útvar pro zvláštní oběti a hlavně Marisku Hargitay. Role Liv Bensonové mě absolutně vzala za srdce tím, jak je v ní vyvážená láska, ochranitelství, pokroucená minulost i smysl pro spravedlnost, to vše zabalené do drsné slupky. Počet dílů, který by u každého jiného seriálu byl nervydrásající asi stejně jako Ordinace v růžové zahradě, je u Útvaru pro zvláštní oběti vyrovnaný tím, jak je každý díl originální a jak v každé sérii jsou dva nebo tři "ještě originálnější" díly, které se člověku vryjí pod kůži (namátkou 911, V utajení, Zebra, díl s Lesákem a samozřejmě únosy Bensonové Williamem Louisem) a vyrovnaností policejní a soudní složky, která kriminálce dodává oproti jiným šmrnc. Zapomenout nesmím ani na vztahovou rovinu, která je decentní a nepřehnaná, ale zároveň geniálně propojuje celé universum a veškeré díly. Oceňuju taky to, že detektivní metody nejsou přitažené za vlasy - žádné hologramy, kouzelné roztoky, které seberou DNA třeba i ze vzduchu, a zvětšení a zaostření fotky z kamerového systému s původní velikostí 2x3 pixely na 8K, odkud se pachateli dají spočítat i chlupy na bradě. Tyhle polosci-fi kriminálky vážně nesnáším a jen podporují důvody, proč mám tolik ráda Zákon a pořádek. Jsem zvědavá, jestli mě za dalších patnáct let přestane bavit, ale obávám se, že spíš asi ne. (15.05.2021)

Tři hvězdičky snad jenom za různorodost každého dílu. Svénář je opravdu vymakaný a kamera s hudbou nezaostávají daleko za ním. Snad jediné co bych tomuto seriálu vytkl je, že jakmile někoho vyslíchají zdá se být sebevědomí. Kdežto v normální životě je kdekdo z výslechu policajta rozklepaný, zvláště mělo by jít o policajty tohoto kalibru. Myslím, že své dělá i český dabing, jednak u v té sebevdomosti /dedukuju, originál jsem enviděl/ ale hlavně k většině postav se jim určený dabingový hlas nehodí. (02.07.2006)

Dej plynie z bodu A do bodu B po vopred očakávanej trase s malou odbočkou do bodu C. Predvídateľnosť je slabou stránkou, čím to značne zaostáva za nepredvídateľným hypnotizérom alebo aj staršími kúskami od Agathy Christie. Pozerateľné, ale neoplatí sa. (15.01.2013)