Zákon a pořádek: Útvar pro zvláštní oběti

Prvních 12. sérií zcela jednoznačně vytváří nejlepší detektivní partu v dějinách kriminálních seriálů. Žádné mantinely, žádná pravidla a opravdu hodně drsné případy, neskuteční vrazi a záporáci a perfektní scénář. Po odchodu Meloniho měl skončit i seriál, laťka šla bez něj až příliš dolů a neustálé střídání dabérů taky seriálu škodí. Ale jinak jasně moje srdcovka.100%. (06.11.2008)

Dej plynie z bodu A do bodu B po vopred očakávanej trase s malou odbočkou do bodu C. Predvídateľnosť je slabou stránkou, čím to značne zaostáva za nepredvídateľným hypnotizérom alebo aj staršími kúskami od Agathy Christie. Pozerateľné, ale neoplatí sa. (15.01.2013)

Nejraději mám Zločinné úmysly(samozřejmě pro geniální výkon D'Onofria).To však neznamená, že Úpzo by byl horší.Netradiční případy, výborný vyšetřovací tým a rozlousknutí každého případu jako třešnička na dortu.Veškeré odpornosti co se dají v NY najít.Žádné dokonalé zločiny, ale uvěřitelné a o to hrůznější činy.Všechno od sériových vrahů, sodomistů, deviantů, prznitelů malých dětí, rasismu.Říkáte si, že toho už bylo trochu dost, ovšem další díl vás vyvede z omylu, že takových lidí neubývá...Někdy se objeví slabší část.Ve srovnání s okolní tvorbou by to však stále byl silný nadprůměr. Z hereckého ansámblu bych se taky zmínil o B.D.Wongovi - psychologovi, vysvětlující detektivům, koho vlastně hledají. (11.02.2006)

Sídliště, parkoviště u Billy. 6:00. Embéčko nacouvalo před svědky do modrého Hjundé. V klidu odjíždí. Koukám na to z okna. Rozhodl jsem se napsat komentář o lidské lhostejnosti. Byt, sídliště. 7:00. Usnul jsem na stole s kusem bagety v ústech. Sousto se úplně rozmočilo a nebylo již k pozření. Dolní město, Hlavní ulice. 8:00. Spěchám do práce a zahlédnu inkriminované Embéčko. Zapamatuju si značku. Vzpomenu na Zákon a pořádek: Útvar pro zvláštní oběti. Vcházím do budovy soudu. Budova soudu, U křižovatky. 10:00. Svačil jsem kafe a cigára. Na chodbě jsem uviděl stát řidiče Embéčka. O hodinu později řeším dilema, zda ho udám nebo vezmu zákon a pořádek do vlastních rukou. Znovu si vzpomněl na Zákon a pořádek: Útvar pro zvláštní oběti. U Hnátků. 13:00. Sleduji řidiče. Teď sedím v restauraci asi dvě hodiny a čekám, kam se vydá dál. U Hnátků. 22:00. „Jáá si myšlím, žeee… žeee… tendle pží... pží… pží… případ! Že tendle případ můžeme uza… tento, no… uzavžít,“ povídám řidiči Embéčka, nyní mému kamarádovi. Byt, sídliště. 00:00. Koukám na Zákon a pořádek: Útvar pro zvláštní oběti a říkám si, jak skvěle je to natočené, že je to jak ze života. Došlo mi, že i já jsem taková zvláštní oběť. Druhý den nato musí mé modré Hjundé odtáhnout. (07.02.2013)

Dobrý seriál s mírně kolísající úrovní jednotlivých dílů. Ještě dnes se občas podívám, ovšem jednu výhradu mám od počátku: ten tlak na emotivní pilu je tady až příliš vysoký. Speciálně v případě Marisky Hargitay to platí takřka beze zbytku. Nedokážu si představit, že by tak intenzivně na každém případu osobně zainteresovaná vyšetřovatelka dokázala něco opravdu vyšetřit, navíc mám pocit, že by se po prvních třech případech musela neodvratně zbláznit. (13.04.2010)