Chirurgové

Když Chirurgové začínali, první dva díly se mi vůbec, ale vůbec nelíbily. Pak přišel třetí, čtvrtý...jsem v desáté řadě v sedmém díle. Můžu se smát, brečet, přemýšlet....je tam všechno. Osudy lékařů i pacientů nevýraznè, dramatické, absurdní, komické.....dívejte se. Seriál vás pohladí po duši a to není málo.Celkové zpracování včetně stoprocentně zvolené hudby je vynikající. (16.11.2013)

Po skončení posledního dílu třetí série si dovolím tvrdit, že už jsem něco jako "odborník" na Greys Anatomy :) a dovolím si pár postřehů ..... Tenhle seriál je PŘEDEVŠÍM o vztazích a proto zhlédnutí jednoho, dvou dílů vytržených z kontextu může vyvolat zdání, že se jedná o tuctový seriál - nejedná ! Tolik dílů, schopných vyvolat ty nejkrásnější emoce jsem u žádného jiného seriálu nezažil. Ale musíte je vidět pěkně popořádku, protože vývoj postav a vztahů mezi nimi je tou největší devizou téhle každotýdenní drogy.... Zdejší srovnávání s ER a dalšími seriály z nemocničního prostředí bych vyřešil takhle ... Kdo chce vidět něco o záchraně života chytrostí a vzdělaností, pustí si Dr. House ... Kdo chce vidět doktory v každodenní akci za záchranu životů, pustí si ER nebo Chicago Hope ... Kdo se chce pobavit, pustí si Scrubs ... Kdo chce ale poznat, že i doktoři jsou lidi se starostmi podobnými těm, které prožíváme sami, pro toho je tenhle seriál ... Btw. tolik skvěle vybrané muziky v každém dílu také jen tak někde nenajdete .... Pro Geminiho - snad to nebylo příliš "hysterické" :) (01.06.2007)

Chirurgové jsou už tak trochu mou srdeční záležitostí. Nemohu dát jinak než 5 hvězd. První tři série jsou u mě absolutně bezkonkurenční. Tolik emocí v jednom seriálu se jen tak nevidí a proto ten seriál miluji. Stále mě zajímají osudy všech postav a jsem zvědavá, kam se seriál ještě dostane. Neznám seriál, který by si udržel takovou vysokou kvalitu tak dlouhou dobu. Rozhodně jeden z nejlepších seriálu z nemocničního prostředí. (18.11.2010)

Chtěl jsem původně napsat podobný komentář jako golfista, ale protože mi ho sebral z úst (to ale nevadí :0 ) začnu psát z patra. S klidem můžu říct, že Chirurgové jsou pro mě droga, kterou musím mít každý den a pokud si alespoň nepustím dva díly denně začínám být nemožnej a hrozně nablblej (tomu se říká pravá droga pánové a dámy). Grey´s anatomy se tak stal součástí mého života (díky bohu za to) a… počkat neměl bych psát co si o seriálu myslím ?? No tak jo. Moje první setkání bylo čistě náhodné. V telce jsem viděl ukázku na doktorskej seriál ve kterým hrála moje oblíbená Katherine Heigl a protože to mělo i docela zajímavej scénář řekl jsem si, že za zkoušku nic nedám. A právě tenhle zlomový okamžik mohu srovnat s přijetí na SŠ, protože nic lepšího mě snad ani potkat nemohlo. Mluvím jako blázen? Ale jděte.. Když odběhly závěrečné titulky nevěděl jsem jak tenhle seriál hodnotit, protože je opravdu JINEJ. Postupem času se ale mé předešlé hodnocení otočilo jako ruské kolo a já měl ve všem jasno.. Promiň Veronico Mars, promiňte Gilmorky já teď přesedlávám na jiného koně takže momentálně nabírám rychlost směr Seattle a doufám že tahle cesta jen tak neskončí. Jeli něco po té „jinosti“ (debilní slovo já vím, ale proč ne) na seriálu zvláštní pak je to neskonale dobré obsazení herců. Prý si režisér pozval méně známé herce a nechtěl po nich číst text ani mluvený projev, prostě je zkouknul od hlavy k patě a podle toho zda se hodí k postavě obsadil je. Hmm, zajímavá taktika a vyšla ne jedničku. Herci za své postavy dýchají a mají je opravdu rády. Podávají ekcelentní výkony a když chtějí rozbrečí vás. Dále bych chtěl upozornit na skvělý scénář, který v seriálovém nebi nemá obdoby a je nejen dojemný, ale taky plný hlášek. Chcete říct jméno mé nejoblíbenější postavy (navíc hláškující)? Dr. Miranda Baileyová tahle ženská nemá konkurenta plus by setřela i Jacka Sparowa. Už budu končit lidi nebojte.. Je toho moc co bych chtěl k tomuhle seriálu říct, ale protože by to bylo na dlouho a pochybuju, že by to chtěl někdo číst, zkrátím to. Pokud seriál sledujete pravidelně nemůžete si nevšimnou, že seriál přejel na kolej DRAMAŤÁK. Ale to vůbec nevadí. První dvě série se vezly na komediální vlně a ta třetí je tak emočně nabušená až to snad není možný. Teď si tak trochu zahraju na Halinu Pawlowskou. Má rada pro tento rok zní: Chceš li úsměv na tváři míti, sleduj Chirurgy a to bez přestávky!!! Izzie, Meredith, Alexy, George, Cristino miluju vás a prosím zůstaňte tak skvělí jako doposud. Tímto končí můj nejdelší koment na ČSFD a já doufám, že i když to bylo z patra a možná tady bylo i dost chyb líbilo se vám to a třeba i změnilo pohled na život jako mě…. (11.06.2007)

Moje srdeční záležitost. První serie se tváří jako vtipný, lékařský, romantický seriál, ale postupně už to taková legrace není. Řeší mezilidské vztahy a problémy každodeního života a mezi tím vším je ještě čas na životní moudra a scény při kterých člověk brečí smíchy(štěstím, nebo jen nad tím co všechno se vám může přihodit. Scény při kterých vám tuhne krev a scény, kde se vám dělá špatně i když vám normálně krev ani vnitřnosti nevadí...:D Další velkou předností je skvělá hudba..takže pokud vám nevadí trocha krve :) tak rozhodně doporučuju. ----" Maybe we like the pain. Maybe we're wired that way. Because without it, I don't know; maybe we just wouldn't feel real. What's that saying? Why do I keep hitting myself with a hammer? Because it feels so good when I stop." ---"Pain, it comes in all forms. The small twinge, a bit of soreness, the random pain that we live with everyday. Then there is the kind of pain you just can’t ignore, a level of pain so great that it blocks out everything else, makes the rest of your world fade away until all we can think about is how much we hurt, how we manage our pain is up to us. We anaesthetize, ride it out, embrace it, ignore it, and for some of us the best way to manage pain is to just push through it."----- ----"Pain, you just have to ride it out, hope it goes away on its own, hope the wound that caused it heals. There are no solutions, no easy answers. You just breathe deep and wait for it to subside. Most of the time pain can be managed, but sometimes the pain gets you when you least expect it, hits way below the belt and doesn’t let up. Pain you just have to fight through, because the truth is you can’t outrun it, and life always makes more."--- (12.03.2012)