Chirurgové

Naše miloučké televizní stanice se nás rozhodly vzít útokem pomocí seriálů, o kterých mi každý vyprávěl, abych se jim během zkouškové raději vyhnul, protože jsou extrémně návykové. Jenže Lost mě omrzel po šesti dílech, Prison Break dokonce po dvou a k Heroes jsem se pravda ani nedostal. Můj hbitý krk nedokázal uhnout jedinému seriálovému lasu a to právě Geys Anatomy, protože tenhle seriál má vždy skvělý scénář, kde jsou skoro všechny postavy fast-speaking charaktery, které si dokáží pokecat, i když každý mluví o tom svém, ale to vůbec nevadí, protože každý díl má vtip, někdy i hlubší myšlenku a hlavně emocionální náboj, který je v podání sympatických a neokoukaných herců (Pompeo, Dempsey, Heigl, Knight atd.) naprosto strhující. A rozhodně ještě musím zmínit vynalézavou hudbu. Pro mě je to jasných 5* a doufám, že si Shonda Rhimes si jednou troufne na velké plátno. (03.07.2008)

Jeden z nejlepších seriálů, který je ve své 12. řadě stále na vrcholu. S postavami dýcháte, pláčete a smějete se. Jak si jednou Meredith, Cristinu a další zamilujete, není cesty zpět. Sarkasmus, emocemi nabité drama, které neustále překvapuje a vy u něj ani nedutáte a jste tak zahlceni pocity, že potřebujete další a další díly. 100 % (03.07.2016)

V jednu chvíli můj nejoblíbenější seriál z doktorského prostředí. A to přestože jsem vždy nesnášel hlavní hrdinku, která je velice nepříjemná, sobecká a egoistická. Její chování je však částečně opodstatnělé, a proto se mi také seriál tolik líbil. Je vidět, jak moc si dají scénáristé záležet na chování postav a jak dobře jsou zahrané. Nejoblíbenější postavy se u mě často měnily, ale několik stálic se zachovalo: Cristina, Berk, Izzy a Addison. V každém díle je několik případů ať už veselých, nebo mrazivých. Sice je mnoho z nich dosti vykonstruovaných, ale většina z nich má dojímavý konec. Za ten nejsilnější považuji díl s nevybuchlou hlavicí... kdo viděl, jistě si s úlekem vzpomene. Narozdíl od ostatních nemocničních seriálů zde počítají s tím, že divák nemá za sebou tři roky na medicíně a tak je díky bohu i srozumitelný. Za zmínku stojí i úžasné skladby od nejrůznějších skupin vždy ke konci dílu. Nevím, zda se to však dá považovat za soundtrack. Jenže časem, nevím proč, všechny dobré postavy odejdou, nebo jsou alespoň mimo pozornost natáčení, chytřejší případy vymizí a zůstávají jen sáhodlouhé monology, co absolutně nepůsobí. Škoda, že seriál neukončili po třetí sérii :( (03.06.2007)

Po skončení posledního dílu třetí série si dovolím tvrdit, že už jsem něco jako "odborník" na Greys Anatomy :) a dovolím si pár postřehů ..... Tenhle seriál je PŘEDEVŠÍM o vztazích a proto zhlédnutí jednoho, dvou dílů vytržených z kontextu může vyvolat zdání, že se jedná o tuctový seriál - nejedná ! Tolik dílů, schopných vyvolat ty nejkrásnější emoce jsem u žádného jiného seriálu nezažil. Ale musíte je vidět pěkně popořádku, protože vývoj postav a vztahů mezi nimi je tou největší devizou téhle každotýdenní drogy.... Zdejší srovnávání s ER a dalšími seriály z nemocničního prostředí bych vyřešil takhle ... Kdo chce vidět něco o záchraně života chytrostí a vzdělaností, pustí si Dr. House ... Kdo chce vidět doktory v každodenní akci za záchranu životů, pustí si ER nebo Chicago Hope ... Kdo se chce pobavit, pustí si Scrubs ... Kdo chce ale poznat, že i doktoři jsou lidi se starostmi podobnými těm, které prožíváme sami, pro toho je tenhle seriál ... Btw. tolik skvěle vybrané muziky v každém dílu také jen tak někde nenajdete .... Pro Geminiho - snad to nebylo příliš "hysterické" :) (01.06.2007)

Další seriál z lékařského prostředí tentokrát ze Seattlu, kde je v Grace Hospital na chirurgické stáži 5 čerstvých absolventů medicíny z Harwardu. Jejich životní trable, vzájemná profesní rivalita, osobní tajemství a hlavně ty problémy elévů „Já jsem lékař, ale nejsem lékař“ k tomu přísná šéfka Miranda „Spíte kdy se dá a kde se dá“. Seriál sice nemá strhující tempo „Pohotovosti“ ani ten svérázný humor, ale má tu správnou porci napětí, radosti a smutku, partu sympatických protagonistů a tu každodenní dávku nešikovnosti začátečníků. P.S. Doufám, že si nevypěstuji stejnou závislost jako na ER. (09.01.2006)