Chirurgové

Další seriál z lékařského prostředí tentokrát ze Seattlu, kde je v Grace Hospital na chirurgické stáži 5 čerstvých absolventů medicíny z Harwardu. Jejich životní trable, vzájemná profesní rivalita, osobní tajemství a hlavně ty problémy elévů „Já jsem lékař, ale nejsem lékař“ k tomu přísná šéfka Miranda „Spíte kdy se dá a kde se dá“. Seriál sice nemá strhující tempo „Pohotovosti“ ani ten svérázný humor, ale má tu správnou porci napětí, radosti a smutku, partu sympatických protagonistů a tu každodenní dávku nešikovnosti začátečníků. P.S. Doufám, že si nevypěstuji stejnou závislost jako na ER. (09.01.2006)

Jeden z nejlepších seriálů, který je ve své 12. řadě stále na vrcholu. S postavami dýcháte, pláčete a smějete se. Jak si jednou Meredith, Cristinu a další zamilujete, není cesty zpět. Sarkasmus, emocemi nabité drama, které neustále překvapuje a vy u něj ani nedutáte a jste tak zahlceni pocity, že potřebujete další a další díly. 100 % (03.07.2016)

Docela nemálo sranec, a to jsem viděl pouze první díl. Nemá pro mě další přínos ve sledování pokračovat. Hned v prvním dílu se mi stihla znechutit kupa postav včetně té hlavní. Teď něco z kvalitnějšího soudku. Písně jsou tu skutečně výtečné, ale strašně je kazí videodoprovod, tedy pro pomalejší tím myslím seriál samotný. Je to prostě ubohý seriál o vztazích zasazený do nemocničního prostředí a dalo by se říct, že takové seriály nenávidím. Už po prvním díle je mi jasné, že nebude dlouho trvat než se stane nemocnice prošukanou skrz na skrz a hlavní hrdinka se stane tou nejrespektovanější osobou na celém širém světě. A jestli tohle nejsou znaky tuctovosti posledních let, tak bych rád slyšel, které jiné jimi jsou. Jednoznačný ODPAD a cítím upřímný soucit s těmi, kteří tenhle stupidní nesmysl sledují permanentně. (06.02.2012)

Musím uznat, že sympatičnější než trochu divná Meredith Greyová je mi stále doktor Green z Pohotovosti, který dvacet minut oživuje sedmdesátiletého dědečka s třemi infarkty, mozkovou mrtvicí a rakovinou plic. Ale... právě jsem viděla konec druhé řady a můžu vám říct - blaho. Emoce, slzy, napětí, přesná hudba... jak na divadle. Myslím to v tom dobrým smyslu slova. I proto koukáme na filmy a seriály. Pro ten knedlík v krku, když umře Maximus v Gladiátorovi, a pro skelný pohled, který upíráme na titulky Americké krásy. A Chirurgům se tohle daří celkem často (příběh o tom, jak se Izzie snaží zachránit Dannyho, patří k tomu nejhezčímu, co jsem v seriálu viděla). Ano, jsou to falešné emoce, ale stokrát kvalitnější a zábavnější než ve Velmi křehkých vztazích nebo Ordinaci. (06.10.2006)

Zprvu mě tento seriál něčím odpuzoval. Nemohu vysvětlit čím. Možná některými postavami. Přesto jsem pak začal seriál sledovat a díky němu jsem si uvědomil jak jsem se mýlil. Chirurgové jsou o mnoha životních situací, které nejsou lehké, ale přitom jsou často velmi zábavné. Sice zde jde především o vztahy, ale není to tak hrozný jak by se mohlo na první pohled zdát. Tento seriál si mě získal. (29.12.2007)