Chirurgové

Zasvěcení do ctnostného chirurgického řemesla v rozumné míře, občas střídmý vtípek, častěji příval emocí všeho druhu a pokaždé řešení mezilidských vztahů... Romantika, něha, vášeň - zejména v prvních dvou sériích fungují Chirurgové jako výborné vztahové drama, jen později se jejich dynamika sice trochu zadrhne v kruzích (každý s každým, posuny sem a tam). V současné době mohu říct, že nám zde vykvetl jeden z nejlepších seriálů o lidech a vztazích. Chirurgové mají vynikající postavy, zpracovávají všechny stránky lidské nátury a probírají všechny myslitelné mezilidské situace. Komplexnost, s jakou byl vykreslen Owen a vývin, jakým si prošel Alex jsou v seriálových kruzích takřka nevídané jevy. Odchod Izzie a George prospěl v tom smyslu, že seriál na pár let přestal být tolik emo, tudíž 6-11. série se jednoznačně stávají těmi nejlepšími. Naopak odchod Dereka a třetí dítě Meredith působí jako pěst na oko - na tom je vidět, že cílové publikum seriálu jsou převážně labilní ženy mladšího a středního věku. :) Za ty roky, co jsem s Chirurgy vydržel jim to ale odpouštím... 9/10 (03.02.2010)

Seriál, ve kterém dialogy šustí papírem, jednotlivé postavy jsou velmi nesympatické svou hloupostí a dějová rovina je jen ztěží akceptovatelná. Amatérsky zrežírované epizody se slabým příběhem trpí až příliš velkými kvalitativními rozptyly. Fakt, že párkrát se povedlo natočit opravdu velmi povedený díl je pouze výjimkou potvrzující pravidlo, neboť na jeden opravdu dobrý připadá alespoň deset příšerných. (25.10.2006)

Musím uznat, že sympatičnější než trochu divná Meredith Greyová je mi stále doktor Green z Pohotovosti, který dvacet minut oživuje sedmdesátiletého dědečka s třemi infarkty, mozkovou mrtvicí a rakovinou plic. Ale... právě jsem viděla konec druhé řady a můžu vám říct - blaho. Emoce, slzy, napětí, přesná hudba... jak na divadle. Myslím to v tom dobrým smyslu slova. I proto koukáme na filmy a seriály. Pro ten knedlík v krku, když umře Maximus v Gladiátorovi, a pro skelný pohled, který upíráme na titulky Americké krásy. A Chirurgům se tohle daří celkem často (příběh o tom, jak se Izzie snaží zachránit Dannyho, patří k tomu nejhezčímu, co jsem v seriálu viděla). Ano, jsou to falešné emoce, ale stokrát kvalitnější a zábavnější než ve Velmi křehkých vztazích nebo Ordinaci. (06.10.2006)

Zábavný oddychový seriál, avšak bez potřebné dějové gradace, takže nevyžaduje soustředění, za to umožňuje žehlení a jiné práce, jejíchž výkon je možný v bezprostředním okolí tv obrazovky či monitoru. Co mě především u seriálu drží? Jednoznačně dokonalá tvářička hlavní hrdinky. Ta bejt u nás na chirurgii, přestanu do sebe lámat pivo, a začnu si raději lámat kosti. S01 - 70% Polovina druhé série se rozjela nevídaně a já mám při sledování každého dílu neskutečné pocity nutící mě dát pět. S třetí sérií si musím říct, že je to soap opera, ale plná roztodivných charakterů a poutavých příběhu. Domácí práce už u toho nestíhám. Jen mě s postupem seriálu nějak přestává bavit, jak mi tvůrci neustále beze slova kradou oblíbené postavy (Berk, Addison, Hánnová apod). S02 90% S03 100% (geniální série vyjma dvou epizod z LA), S04 80%, S05 - 80% (15.07.2016)

Docela nemálo sranec, a to jsem viděl pouze první díl. Nemá pro mě další přínos ve sledování pokračovat. Hned v prvním dílu se mi stihla znechutit kupa postav včetně té hlavní. Teď něco z kvalitnějšího soudku. Písně jsou tu skutečně výtečné, ale strašně je kazí videodoprovod, tedy pro pomalejší tím myslím seriál samotný. Je to prostě ubohý seriál o vztazích zasazený do nemocničního prostředí a dalo by se říct, že takové seriály nenávidím. Už po prvním díle je mi jasné, že nebude dlouho trvat než se stane nemocnice prošukanou skrz na skrz a hlavní hrdinka se stane tou nejrespektovanější osobou na celém širém světě. A jestli tohle nejsou znaky tuctovosti posledních let, tak bych rád slyšel, které jiné jimi jsou. Jednoznačný ODPAD a cítím upřímný soucit s těmi, kteří tenhle stupidní nesmysl sledují permanentně. (06.02.2012)