Beze stopy

Opäť seriál, na ktorý keď som natrafil pri prepínaní kanálov dokázal upútať moju pozornosť. Prestrihy medzi postavami a ich obrazením v minulosti a pri riešení prípadu a záverečné úspešné či viac menej úspešné uzavretie prípadov dokázali v časoch, keď som ešte nepatril až k takým seriálovým nadšencom ako teraz zaujať natoľko, aby som jednotlivé epizódy dopozeral. (12.05.2019)

Ne a ne a ne. Necpěte je všude! aneb flashbacky sluší jen LOSTům, a za tím si stojím. Krimi seriál Beze stopy je sice dalším abnormálně líbivým dílkem Jerryho Bruckheimera, který si poctivé tři hvězdičky zcela jistě zaslouží, jenže dál už nedosáhne. Vše funguje na jednoduchém schématu: FBI se postupně posouvá k několika svědkům či známým zmizelé persóny, a ta jim vždy vypráví jejich příběh, který zažili v souvislosti s mizelým. V praxi to znamená pět minut vyšetřování, pět minut flashbacků atd., až do konce každého (?) jednotlivého dílu. A soudě podle mírně nadprůměrného hodnocení nejsem sám, komu čtyřicetiminutová stopáž nacpaná stále tím samým, nejde k chuti. Je to dost stereotypní, a výsledný dojem nezachrání ani charismatický leader vyšetřujícího týmu (Grissomovi stejně nesahá ani po kotníky). Jsem rád, že jsem (jeden díl) zajímavé kriminálky viděl, nicméně svůj čas raději obětuji desítkám dalším kvalitním seriálům... (05.10.2009)

Bruckheimer se opřel do dalšího kriminálního seriálu, ale jak se řiká, není radno dvakrát vstupovat do stejné řeky a tak je to také dost dobře znát. V dnešní době totiž už je takových kriminálek, u nás a kór v Americe, že je těžké se v tom orientovat a říct, která je dobrá a která špatná. Je prostě normální, oproti jiným. Byla by dobrá, kdyby jiné nebyly, takhle je jen průměrná. (6/10) (12.09.2005)

Jako nadšený fanoušek a vděčný divák krimiseriálů bych řekla, že existuje jen tak pět základních druhů zločinů : loupež, vražda, vydírání, znásilnění a únos. Jde jen o to, vymyslet kolem zlého skutku příběh dostatečně originální, dramatický a působivý. Byl natočen bezpočet krimiseriálů se stovkami epizod, které se liší jen týmem vyšetřovatelů či typem používaných pátracích metod a je tedy pravděpodobné, že se najdou vzájemně podobné příběhy, zvláště jsou-li natáčeny podle skutečných případů. Pátrání po pohřešovaných či bezdůvodně zmizelých osobách v tomto seriálu má jistou originalitu v rámci žánru, patřičný spád, vyšetřování se obejde bez nechutností či sond do lidských vnitřností a má dobré i špatné konce, čímž se přibližuje realitě. Každý díl tvoří samostatný případ a i když je kvalita jednotlivých dílů rozdílná, čtyřicetiminutová stopáž udrží v napětí pozornost diváků po celou dobu pátrání. Obzvláště případy týkající se dětí jsou dojemné. (16.06.2013)

Krásná hudba, kruté zvraty, temná atmosféra. K tomu božská agentka v podání Poppy Montgomery. City jdou většinou stranou, přesto jsou osudy těch, po kterých se pátrá, i pro suchého diváka občas srdceryvné. Dialogy si na nic nehrají, podávají pouze potřebné informace k divákovi. Nic nechybí a nic není navíc. Krásně vyrovnané a vcelku dost realistické. 90%. Asi nejlepší seriál z produkce Bruckhaimera. (19.06.2009)